This is how your name and profile photo will appear on Panoramio if you connect this Google+ account.
You cannot switch to a different account later.
Learn more.
Nebesa leží na okraji Halštrovského lesa v nadmořské výšce 700 m. V archivních listinách se ves poprvé objevuje v roce 1598. V průběhu 18. století se zde připomíná lesník, kovář a větší počet lesních dělníků, kteří tu měli malá hospodářství. Stál zde hostinec, který se postupem času, stal výletním hostincem ašských měšťanů vzhledem k malé vzdálenosti Nebes od Aše (3km). Rozšířený a zmodernizovaný objekt slouží pohostinství dodnes. Počet obyvatel byl v minulých dobách vyrovnaný. Na konci 19.století žilo v 17 .domech 142 obyvatel. Za dalších padesát let byl zaznamenán nepatrný nárůst - 19 domů a 152 obyvatel. K prudkému poklesu došlo po 2. světové válce vysídlením. V současnosti žije v 8 domech a 4 chalupách 19 obyvatel. Asi 300 m za vesnicí jsou v terénu dosud patrná dvě křídla valů a příkopů, dvě nízké oválné vyvýšeniny a nízký čtvercový val. Větší z valů je dlouhý 37 m a kratší 12 m. Křídla valů se rozevírají pod úhlem 120°, špice valů směřuje téměř na sever. Za příkopy a valy je patrný čtvercový prostor, ohraničený mělkým příkopem a valem. Z historických pramenů je známo, že 8. - 9 května roku 1759 operoval na Ašsku sbor pruského generála Fincka. Jeho předvoj narazil v Podhradí na rakouské pandury, kteří ihned ujeli pod ochranu rakouských děl, která z narychlo vybudovaných pozic na Háji a Kaplance střežila cestu z Aše do Saska. Velitel rakouské armády Masquire považoval střetnutí malých jednotek v Podhradí za počátek útoku celé pruské armády a rozhodl se k zajištěnému ústupu Rozestavil svoje prapory na linii Nový Žďár - Nebesa a současně přemístil dvě děla do Nového Žďáru a sedm děl z reduty na Háji do horlivě budovaného polního opevnění u Nebes. Prusové se zastavili před Aší, odkud zaútočili na rakouské pozice Baterie u Nebes zahájila nepřesnou palbu, na kterou odpověděla pruská děla, ale na Rakušany nedostřelila Dvě koule však dopadly mezi blíže stojící rakouské husary Následující panika strhla k ústupu celou rakouskou obrannou linii V místech, kde dnes odbočuje silnice do Výhledů z dnešní státní silnice, došlo k bitce pruského voje se zadním vojem Rakušanů. To umožnilo za podpory děl z Nebes a pěší ochrany baterie spořádaný ústup směrem na Hazlov. Prusové pro nedostatek zpráv pronásledování zastavili a vrátili se do Aše. V letech 1983 - 1985 provedli mladí absolventi oboru historie a archeologie za spolupráce chebského muzea, okresního archivu a Muzea Aš výzkum opevnění u Nebes. Odkryvu se zúčastnili přátelé a příznivci vlastivědného klubu Horizont z Aše a v poslední fázi na konci sezóny roku 1985 i několik desítek občanů a školáků z Aše. Cílem archeologického výzkumu bylo ověření teorie, že objekt umístěný v blízkosti Nebes je skutečně pozůstatkem vojenského střetnutí z 8. - 9. května 1759 Nalezené zlomky keramiky řadí objekt skutečně do 18. století. Ve spojení s písemnými prameny byla potvrzena domněnka, že opevnění bylo vybudováno na poli mimo les, při silnici Aš - Cheb (dnešní silnice do Chebu vede jižněji). Valy opevnění byly orientovány ve směru postupu nepřítele, v týlu bylo opevnění uzavřeno palisádou. Uvnitř objektu bylo velitelské stanoviště, chráněné nízkým valem. Pozice byla obsazena přibližně stovkou pěšáků, kterým výhled a střelbu umožňovala střelecká lavice ve vnitřní stěně valu, a osazena baterií sedmi děl s obsluhou Opevnění se připravovalo den předem a posádka provedla pouze poslední úpravy pro přenocování. Následující den v závěru ústupového boje byla pevnůstka nájezdem černých husarů dobyta. Útoku velel plukovník von Kleist, kterého starší regionální literatura spojovala s německým básníkem a dramatikem Heinrichem von Kleístem nebo básníkem Ewaldem von Kleistem (1715 - 1759), který byl důstojníkem a zahynul několik měsíců po srážce u Nebes v jiném boji. Plukovník von Kleist. útočící v čele černých husarů, básníkem nebyl. Byl jen jedním z rozvětveného rodu, který dával své členy do služby pruské armády. Téměř 150 let po malé epizodě sedmileté války byl v Nebesích vysvěcen 10. 11.1907 kostel Panny Marie. Chrámová loď je spojena s věží. V ní je hlavní vchod do vnitřního prostoru. osvětleného šesti vysokými okny. Strop je plochý, trámový, zakrytý prkny, s latěmi pres spáry. Za vítězným obloukem v apsidě stoji novogotický oltář. Nebesa již patří do oblasti Ašska s převládajícím vlivem katolickým. O tom svědčí nejenom katolické kostely, ale i drobné památky - kapličky, boží muka, křížky, které v severním Ašsku nenajdeme.
Comments (5)
Nebesa leží na okraji Halštrovského lesa v nadmořské výšce 700 m. V archivních listinách se ves poprvé objevuje v roce 1598. V průběhu 18. století se zde připomíná lesník, kovář a větší počet lesních dělníků, kteří tu měli malá hospodářství. Stál zde hostinec, který se postupem času, stal výletním hostincem ašských měšťanů vzhledem k malé vzdálenosti Nebes od Aše (3km). Rozšířený a zmodernizovaný objekt slouží pohostinství dodnes. Počet obyvatel byl v minulých dobách vyrovnaný. Na konci 19.století žilo v 17 .domech 142 obyvatel. Za dalších padesát let byl zaznamenán nepatrný nárůst - 19 domů a 152 obyvatel. K prudkému poklesu došlo po 2. světové válce vysídlením. V současnosti žije v 8 domech a 4 chalupách 19 obyvatel. Asi 300 m za vesnicí jsou v terénu dosud patrná dvě křídla valů a příkopů, dvě nízké oválné vyvýšeniny a nízký čtvercový val. Větší z valů je dlouhý 37 m a kratší 12 m. Křídla valů se rozevírají pod úhlem 120°, špice valů směřuje téměř na sever. Za příkopy a valy je patrný čtvercový prostor, ohraničený mělkým příkopem a valem. Z historických pramenů je známo, že 8. - 9 května roku 1759 operoval na Ašsku sbor pruského generála Fincka. Jeho předvoj narazil v Podhradí na rakouské pandury, kteří ihned ujeli pod ochranu rakouských děl, která z narychlo vybudovaných pozic na Háji a Kaplance střežila cestu z Aše do Saska. Velitel rakouské armády Masquire považoval střetnutí malých jednotek v Podhradí za počátek útoku celé pruské armády a rozhodl se k zajištěnému ústupu Rozestavil svoje prapory na linii Nový Žďár - Nebesa a současně přemístil dvě děla do Nového Žďáru a sedm děl z reduty na Háji do horlivě budovaného polního opevnění u Nebes. Prusové se zastavili před Aší, odkud zaútočili na rakouské pozice Baterie u Nebes zahájila nepřesnou palbu, na kterou odpověděla pruská děla, ale na Rakušany nedostřelila Dvě koule však dopadly mezi blíže stojící rakouské husary Následující panika strhla k ústupu celou rakouskou obrannou linii V místech, kde dnes odbočuje silnice do Výhledů z dnešní státní silnice, došlo k bitce pruského voje se zadním vojem Rakušanů. To umožnilo za podpory děl z Nebes a pěší ochrany baterie spořádaný ústup směrem na Hazlov. Prusové pro nedostatek zpráv pronásledování zastavili a vrátili se do Aše. V letech 1983 - 1985 provedli mladí absolventi oboru historie a archeologie za spolupráce chebského muzea, okresního archivu a Muzea Aš výzkum opevnění u Nebes. Odkryvu se zúčastnili přátelé a příznivci vlastivědného klubu Horizont z Aše a v poslední fázi na konci sezóny roku 1985 i několik desítek občanů a školáků z Aše. Cílem archeologického výzkumu bylo ověření teorie, že objekt umístěný v blízkosti Nebes je skutečně pozůstatkem vojenského střetnutí z 8. - 9. května 1759 Nalezené zlomky keramiky řadí objekt skutečně do 18. století. Ve spojení s písemnými prameny byla potvrzena domněnka, že opevnění bylo vybudováno na poli mimo les, při silnici Aš - Cheb (dnešní silnice do Chebu vede jižněji). Valy opevnění byly orientovány ve směru postupu nepřítele, v týlu bylo opevnění uzavřeno palisádou. Uvnitř objektu bylo velitelské stanoviště, chráněné nízkým valem. Pozice byla obsazena přibližně stovkou pěšáků, kterým výhled a střelbu umožňovala střelecká lavice ve vnitřní stěně valu, a osazena baterií sedmi děl s obsluhou Opevnění se připravovalo den předem a posádka provedla pouze poslední úpravy pro přenocování. Následující den v závěru ústupového boje byla pevnůstka nájezdem černých husarů dobyta. Útoku velel plukovník von Kleist, kterého starší regionální literatura spojovala s německým básníkem a dramatikem Heinrichem von Kleístem nebo básníkem Ewaldem von Kleistem (1715 - 1759), který byl důstojníkem a zahynul několik měsíců po srážce u Nebes v jiném boji. Plukovník von Kleist. útočící v čele černých husarů, básníkem nebyl. Byl jen jedním z rozvětveného rodu, který dával své členy do služby pruské armády. Téměř 150 let po malé epizodě sedmileté války byl v Nebesích vysvěcen 10. 11.1907 kostel Panny Marie. Chrámová loď je spojena s věží. V ní je hlavní vchod do vnitřního prostoru. osvětleného šesti vysokými okny. Strop je plochý, trámový, zakrytý prkny, s latěmi pres spáry. Za vítězným obloukem v apsidě stoji novogotický oltář. Nebesa již patří do oblasti Ašska s převládajícím vlivem katolickým. O tom svědčí nejenom katolické kostely, ale i drobné památky - kapličky, boží muka, křížky, které v severním Ašsku nenajdeme.
pěknej popis :-)
Velice pěkné
Superbe, mais savez-vous que vous avez photographié des chemstrails ? Superb, but do you that you have chemtrails photographed ?
do tou KNOW, tut mir leud...