Panoramio is closing. Learn how to back up your data.

Větrný mlýn Světlík (info níže)

Větrný mlýn Světlík (dle informační tabule)

Větrný mlýn Světlík je jedním z největších dochovaných větrných mlýnů v České republice. Je jediným mlýnem holandského typu s dochovaným technickým vybavením v Čechách. Mohutná stavba mlýna a zejména jeho pětilistá vrtule jsou unikátní jak co do charakteru, tak velikosti. Je zároveň technickou a kulturní památkou zapsanou v seznamu památek.

Mlýn je spolu s třemi podstávkovými domy jediným pozůstatkem dřívějšího osídlení obce Světlík, která zahrnovala téměř padesát stavení.

Na rozdíl od několika zbytků holandských větrných mlýnů v severních Čechách, které byly předbudovány na obytné či rekreační objekty, je však Světlík stále především reálným mlýnem - strojem - bez dodatečných znehodnocujících úprav.

Nedávná obnova mlýna s důsledným využitím dochovaných součástí (a tedy s neobyčejně vysokou mírou původnosti obnovovaných zařízení) se rovněž stala vyjímečnou příležitostí pro uchovávání a šíření povědomí o mlýnech jako neodmyslitelné součásti kultury a hospodářského života v minulosti.

Z Historie

Větrný mlýn byl postaven roku 1843 a byl součástí hospodářství s pekárnou, která stávala při cestě východně od mlýna. Mlýn mlel až do roku 1945, poté však v důsledku rabování spolu se zánikem osídlení pustl. V roce 1952 proběhla za příspění památkářů rekonstrukce objektu, avšak stát ani obec mu nezajistily péči. Mlýn opět rychle chátral a sloužil jako noclehárna či dokonce zdroj stavebního materiálu.

V 60. letech proto mlýn odkoupila skupina osob. Noví majitelé provedli částečnou rekonstrukci a zejména poskytli mlýnu a dochovaným součástem vnitřního vybavení ochranu a pravidelnou údržbu. Zasadili se tak o uchování jeho charakteru jako technické památky a o pozdější výjimečnou možnost celkové obnovy. Ve druhé polovině 70. let jim však síly docházely a na mlýně se opět začaly projevovat důsledky nájezdů nenechavců a vandalů.

Příprava celkové obnovy byla zahájena ve druhé polovině 90. let a rekonstrukční práce probíhěhly postupně v letech 2002 až 2009.

Popis

Válcová stavba z kamenného zdiva má průměr 10,5 m a výšku 14 m. V každém ze tří podlaží jsou nepravidelně rozmístěné okenní otvory. Zdivo je staženo kleštinami v úrovni stropních trámů nad 2. podlaží a dvěma vnějšími železnými obručemi.

Obvodové zdivo je kamenné, zevnitř i vně omítané. Okenní a dveřní otvory jsou zaklenuty valenou klenbou posílenou zaplentovaným válcovaným nosníkem. Vnější líce otvorů lemují kamenná ostění, v několika případech však je v nadpraží ostění namísto kamene použito zdvojeného omítaného železného nosníku. Vodorovné stropní konstrukce tvoří dřevěné trámy nesoucí podlahy z fošen. Podlaha přízemí je sestavena z pískovcových bloků.

Otočná kuželová střecha má protáhle osazené vikýře se sedlovými stříškami. Jedním z vikýřů prochází vodorovná hřídel s mohutnou pětilistou litinovou růžicí.

Lopatky větrného kola jsou vyplněny otočnými dřevěnými lamelami s kovaným mechanismem táhel pro centrální přestavování. Lamely jsou v rámech perutí uchyceny asymetricky umístěnými osami, což při správném vyvážení protizávaží na mechanismu v interiéru umožňuje absorbovat větrné poryvy a omezit výkyvy v rychlosti otáčení větrného kola při nestejnoměrném větru.

Otočný krov užívá dvojího systému kovových válečků a dvojic kruhových pozednic a kruhových vaznic. Jeden ze systémů je nosný, s během po vnější pozednici, a druhý distanční přenášející do vnitřní z pozednic vodorovné síly. Krovem je možno otáčet ručně, protřednictvím několikanásobných převodů tvořených ozubenými litinovými koly, s posledním z nich zapadajícím do dřevěného ozubení vnitřní kruhové pozednice.

Podlaží nejsou uvnitř dále členěna a jejich dominantní prvky jsou součástí mlýnského mechanismu. Podkrovím probíhá vodorovná hřídel, do níž je zasazena růžice větrného kola. Palečné kolo o průměru 3,02 m a könický cévník tvoří převod mezi vodorovnou a svislou hřídelí. Palečné kolo po 3/4 obvodu svírá segmentová brzda, zatěžovaná mohutným trámem - drakem, a ovládaná vrátkem.

Svislá hlavní hřídel probíhá z podkroví do patra a je z přízemí podepírána žulovým sloupem. V patře jsou umístěna tři mlecí složení. Dvě větrí jsou situované symetricky kolem svislé hřídele a poháněna převodem a centrálním palečným kolem a cévníky.

Třetí mlecí složení je menší, odsazené, poháněné transmisí. Mlecí kameny jsou vyjme jednoho běhounu kompletní, větší část dřevěných převodů a zvedacích mechanismů však chybí.

Obnova

Větrný mlýn na Světlíku byl vlastníky obnoven jako technický a architektonická památka a rovněž jako jeden ze znaků kulturní krajiny.

K obnově mlýna přispěli výjimečným řemeslným umem zejména:

  • tesařské a sekernické práce - FORTNASTAV s.r.o., parta Bruna Baručáka, Praha

  • kovářské a zámečnické práce - Umělecké kovářství Jaroslav Prošek, Zbečno

  • specializované montážní a stavební práce - Pithart&Gerlich, Děčín

  • klempířské práce - Klempířství J. Novák, Varnsdorf

Ke stavbě a vnitřnímu vybavení mlýna se nedochovala žádná dokumentace, s výjimkou nepočetného souboru fotografií exteriérů z 1. pol. 20. stol. Rekonstrukce mlýna byla proto připravována a prováděna na základě analýz dochovaných fragmentů vnnitřních konstrukcí a stop po tesařských úpravách a rovněž s využitím srovnávacích studií dochovaných částí původních konstrukcí u některých větrných mlýnů v Sasku a na Moravě.

odbornými radami a konzultacemi významně nepomohl při přípravě a realizaci prací také znalci větrného mlýnářství a technických památekc Luděk Štěpán a Jan Doubek.

Show more
Show less

Photo details

  • Uploaded on July 30, 2012
  • © All Rights Reserved
    by Mirka Schärfnerová
    • Camera: NIKON CORPORATION NIKON D5100
    • Taken on 2012/07/27 17:01:18
    • Exposure: 0.050s (1/20)
    • Focal Length: 18.00mm
    • F/Stop: f/22.000
    • ISO Speed: ISO320
    • Exposure Bias: 0.00 EV
    • No flash