Arboretum a botanická zahrada Štramberk v areálu opuštěného vápencového lomu Dolní Kamenárka - info níže

Selected for Google Maps and Google Earth

Botanická zahrada a arboretum (422 m n. m.) - dle informační tabule Lašské NS Štramberkem


Botanická zahrada s arboretem začala vznikat v roce 1996 ve starém vápencovém lomu a jeho nejbližším okolí, jehož část tvoří suťový les a louky na ploše téměř 10 ha. V lomu se těžilo od roku 1860 do dvacátých let 20. století. Poté opuštěný lom sloužil jako skládka a naposledy byla jeho plocha upravena pro fotbalové hřiště se škvárovým povrchem. Proto prvním nezbytným krokem při budování zahrady bylo odstranění navezeného odpadu a očištění starého skalního reliéfu. Na odhaleném dně začaly první výsadby v roce 1998


V areálu postupně vzniká expozice různých rostlinných společenstev. Jsou zde místní druhy ohrožených a zvláště chráněných rostlin, které pocházejí především ze záchranného přenosu z lomu Kotouč. Doplňují je další rostliny z jiných lokalit.

Z unikátního mokřadu na Kotouči pochází mimo jiné i přeslička různobarvá (Equisetum variegatum), orobinec sítinový (Typha laxmannii), vstavač kruštík bahenní (Epipactis palustris) či masožravá rostlina tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Členitý terén na dně lomu (četná jezírka a skalky) umožnil, že blízko vedle sebe roste mokřadní a suchomilná vegetace. V současné době je v botanické zahradě více než 1200 druhů rostlin, zejména vhodné podmínky zde také nalezl kriticky ohrožený keř židoviník německý (Myricaria germanica).

Na nově vzniklý mokřad navázala svým životem řada obojživelníků. Žije zde ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus). Na skalních výchozech, suťových polích a lukách se vyskytuje řada zajímavých živočichů, např. saranče modrokřídlé (Oedipoda coerulescens), svižník polní (Cicindela campestris), soumračník skořicový (Spitalia sertorius), suchomilka bělavá (Candidula unifasciata), bělozubka šedá (Crocidura suaveolens), plch lesní (Dryomys nitedula), dlask tlustozobý (Coccthraustes coccothraustes). Skalní step je na bezobratlé neobyčejně bohatá, jen motýlů bylo na území botanické zahrady doposud zjištěno více než 1100 druhů.

V květnu 1999 byla v době štramberské poutě na dne lomu odkryta jeskyně. Podle doby nálezu dostala jméno Pouťová. Jeskyně však byla objevena zřejmě již okolo roku 1880. Krátce nato, při dalším lámání kamene, byla zasypána a zapomenuta. Při průzkumných pracech se speleologové dostali počátkem roku 2003 do hloubky 43 metrů. Zatím prozkoumaná část jeskyně má propasťový charakter s průměrným sklonem 52°. Voda z jeskyně vyvěrá asi 1 km jižněji.

V lomu jsou těžbou odkryty blokové akumulace štramberských vápenců. V některých místech, např. u vchodu do Pouťové jeskyně, jsou tyto vápence velmi bohaté na různé zkamenělé organismy. V severovýchodní stěně je nepřehlédnutelné skluzové těleso černošedých jílovců s bloky šedých jílovitých vápenců a rezavě hnědých glaukonitických pískovců křídového stáří. V tomto tělese je možné nalézt velké množství drobných zkamenělin, např. články lilijic, ostny a destičky ježovek, žraločí zuby, schránky ramenonožců, části kolonií mechovek, schránky mlžů, hroty belemnitů a řadu dalších.

Show more
Show less
Save Cancel Want to use bold, italic, links?

Comments (2)

Jana Sovadinová on June 20, 2013

Pěkné, nic Ti neuniklo :-), ahoj Jana

Mirka Schärfnerová on June 23, 2013

Taková umělá krajinná mozaika, za lepšího světla by to ale bylo lepší, šance pro místní. ;) Mirka

Sign up to comment. Sign in if you already did it.

Photo details

  • Uploaded on June 14, 2013
  • © All Rights Reserved
    by Mirka Schärfnerová
    • Camera: NIKON CORPORATION NIKON D5100
    • Taken on 2013/05/08 13:07:33
    • Exposure: 0.002s (1/500)
    • Focal Length: 92.00mm
    • F/Stop: f/10.000
    • ISO Speed: ISO320
    • Exposure Bias: 0.00 EV
    • No flash

Groups