its real fun to drive here

K "velké okrase a chvále města" rozhodli radní města Písku roku 1737 vystavět na Velkém náměstí novou radnici. Stavbu započatou roku 1740 zbrzdila okupace Písku za tzv. války o dědictví rakouské a příkaz vybudovat ve městě kasárna pro sálou armádu. Práce tak byly dokončeny až v roce 1767, kdy byla vysvěcena budova včetně kaple sv. Kateřiny, dnešní kanceláře starosty města.

Dvoupatrová stavba na Velkém náměstí s barokním průčelím má dvě hodinové věže s helmicemi, nad nimiž se dnes tyčí čeští královští lvi. V trojúhelníkovém tympanonu je znak města a nad ním sochy Spravedlnosti, Síly a Trpělivosti. Ve fasádě je osazena pamětní deska místních rodáků - humanistických učenců Jana Kocína z Kocínetu a Václava Hladiče Píseckého.

Při vstupu do budovy se nachází pamětní deska obětem nacismu z řad pracovníků města. Budova radnice měla původně - jako většina domů na náměstí - podloubí, zrušeno bylo v polovině 19. století. V prvním patře je balkon z r. 1830, z něhož byla v roce 1918 vyhlášena Československá republika. Dnes je radnice jedním se sídel městského úřadu. Návštěvníky města každou celou denní hodinu potěší radniční zvonkohra. Průchodem v radnice se dostanou na nádvoří bývalého královského hradu, dnes sídla místního muzea.

Nejstarší dochovaný most v Čechách, vystavěný patrně ještě před koncem 13. století. Po mostu v německém Regensburgu je také nejstarším dochovaným mostem na sever od Alp. Zbudován byl již ve třetí čtvrtině 13. století, ale písemné prameny se o něm zmiňují až roku 1348 v souvislosti s výnosem Karla IV. který stanovil, že pokuty vybírané ve městě mají být použity na jeho údržbu. Přes most procházela obchodní cesta zvaná Zlatá stezka, která spojovala české země s Rakouskem a Německem. Dnes je písecký most národní kulturní památkou.

Kamenný most spojuje levý a pravý břeh řeky Otavy v říčním kilometru 25,465 (počítáno od soutoku Otavy s Vltavou pod hradem Zvíkovem). Je dlouhý 109,75 m včetně zdí na levém předmostí, čistá délka je 91,37 m a šířka 6,25 m. Most stojí na 6 pilířích ze žulových kvádrů, založených v hloubce 1,8 m pode dnem řečiště. Pilíře jsou opatřeny proti proudu řeky klínovitými břity a proti ledovým krám je chrání ledolamy z pozdějšího období. Rozpětí 6 půlkruhových oblouků je 8,15 m a segmentového oblouku u levého břehu 13,1 m. V minulosti také míval dvě mostecké věže. První, na Pražském předměstí, se zřítila při povodni roku 1768 (i s hlásným) a druhá, zbudovaná po husitských válkách, byla stržena roku 1825 v zájmu dopravy.

Výzdobu mostu tvoří pískovcové sochy z 18. století. Na pravé straně od centra je sousoší Kalvárie, které tvoří sochy Marie, Maří Magdalény a Jana, nad nimi z cínu zhotovený Ukřižovaný. Následuje sousoší sv. Jana Nepomuckého, na jehož podstavci je vytesán městský znak a sousoší dotvářejí dva andělé, kteří představují Čas mlčení a Čas mluvení. Na levé straně je sv. Anna Samotřetí s Ježíškem a dětskou postavou Marie. Poslední sochou je socha sv. Antonína Paduánského s knihou a Ježíškem.

V letech 1996-8 proběhla generální oprava mostu, mj. byly zpevněny jeho pilíře. Při povodni v srpnu 2002 voda dosahovala 2 m nad mostovku. Po jejím opadnutí bylo zřejmé velké poškození památky. Až na malý díl bylo strženo zábradlí v celé délce mostu a většina z něj skončila na dně řeky Otavy a později vyzvednuta. Byla vytrhána a odplavena kamenná dlažba a veškerá izolace mostovky. Voda strhla také část sousoší sv. Jana Nepomuckého, ozdobné zábradlí, bylo posunuto sousoší sv. Anny.

Díky velkému úsilí všech zainteresovaných i veřejné sbírce na opravu mostu byly opravy mostu dokončeny již v květnu 2003, 12. května t.r. byl most slavnostně nasvícen a 26. května 2004 došlo k osazení nové kopie při povodni poškozené sochy anděla.